Slavnosti
…spojují děti i rodiče s koloběhem roku
MICHAELSKÁ SLAVNOST
29. září
Michaelská slavnost se slaví v době, kdy se příroda chystá ke spánku a světla ubývá. Tehdy vyvstává potřeba vnitřního světla
a odvahy. Navazuje na prastarý obraz boje archanděla Michaela
s drakem, od kterého si jako důkaz odvahy děti ze školky
a prvňáčci přinesou jablíčko. Starší žáci se účastní plnění různých disciplín, ve kterých překonávají strach. Ve vyučování se malují obrázky a hraje se divadlo na téma boje Michaela s drakem.
MARTINSKÁ SLAVNOST
11. listopad
Do Michaelova svátku jsme si užívali světla a tepla
z vnějšku. Martinská doba je dobou vnitřních světel. Světla venku ubývá, ale světlo v našem nitru musí být stále posilováno. Martinský svátek je spojen s významným lidským gestem – bratrským soucitem a rozdělením se s trpícím. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“. Martinská světla připomínají nebeské hvězdy, které nám nabízí svou pomoc
a posilují niterné teplo v lidech.
ADVENTNÍ SPIRÁLA
prosinec
Slavnost, která dětem přibližuje prožitkem přicházející čas dlouhých nocí a krátkých dní. Čas, kdy nám světlo předané andělem pomáhá překonat dobu temna.
A i když svíčka zhasne, světlo zůstává v nás. Spirála symbolizuje cestu do středu vlastního nitra, v němž najdeme světlo, kterým můžeme rozsvítit sebe i svět kolem nás.
MASOPUST
únor, či březen
Masopust je svátek pohyblivý. Slaví se ve dnech předcházejících „Popeleční středě“, kterou začíná 40 denní půst před Velikonocemi. Přípravou na masopust býval „Tučný čtvrtek“ – tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „Masopustní neděli“, kdy se všichni chystali do hospody k muzice. Pondělí probíhalo také ve znamení zábavy. Vyvrcholením pak bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Obchůzky neměly závazná pravidla, masky byly všude pohoštěny. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst.
VYNÁŠENÍ MORANY
březen, či duben
Venkovní slavnost spojená s ukončením zimy
a přivítání všeho nového do života. Mořena jako představitelka zimy a všeho starého je za zpěvu písní hozena do vody, aby byla ukončena její vláda a abychom mohli do našich životů přinést vše nové, svěží – nový život – jaro. Slavnost se koná v březnu či dubnu, může být slavena přímo na Smrtnou neděli před Velikonocemi. U nás ve škole je spjata s průvodem podél řeky Ohře, při kterém se zpívají písně k odchodu zimy. Mořena vyrobená ze slámy, starých skořápek, případně dalších starých věcí, je vhozena do proudu vody, který ji unese pryč z města,
z našich životů.
OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK
květen
Je to událost, která vychází z českého lidového zvyku, při kterém čištěním studánek a pramenů oslavujeme životodárnou sílu vody, přírody a vítáme jaro. Slavnost probíhá v druhé polovině jara. Dle lidové tradice se mladé dívky, symbolizující čistotu (tzv. Královničky), ozdobené věnečky z lučních květů, vydávají
v průvodu do lesa, kde společně očišťují studánku od zimního nánosu větví a listí. Z vyčištěné studánky pak vezmou do džbánku vodu a tou pokropí les či louku a žehnají tak přírodě úrodu
a vláhu. S dětmi a rodiči slavíme tuto slavnost během měsíce května, kdy docházíme do lesa pod Zelenou horou a společně čistíme potok, který jím protéká.
SVATOJÁNSKÁ SLAVNOST
24. června
Ve svátku Svatého Jana se setkávají staré pohanské obřady, které se vztahovaly ke slunovratu s křesťanskými tradicemi.
O Svatojánské noci (z 23. na 24. června) se pálily obětní slunovratové ohně, které měly ochraňovat před čarodějnickou mocí. Skákáním přes oheň měli lidé získávat jeho sílu. Ke svatojánským ohňům patřila košťata, která byla vhazována do ohně a pak roztáčena do ohnivých kruhů připomínajících sluneční kotouč. Jádrem této slavnosti je přivítání budoucích prvňáčků, kteří za zpěvu písně prochází branou a jsou korunováni svatojánským věnečkem a obdarováni dárečkem od dětí a budoucí paní učitelky.