Rudolf Steiner formuloval ideál výchovy následujícími slovy:
„Dítě v úctě přijmout, v lásce vychovat a ve svobodě propustit.“
Waldorfská pedagogika vychází ze zásady vytvořit dítěti co možná nejlepší prostředí pro jeho vývoj i v období, kdy navštěvuje mateřskou školu. Všechno, co děti v prvním sedmiletí ve svém okolí vnímají, se odráží až do jejich tělesnosti, vše z okolí nápodobou přijímají.
V tomto sedmiletí je dítě zaměstnáno poznáváním světa okolo sebe. Pro svůj tělesný růst a zrání orgánů potřebuje mnoho životních sil. Láskyplná péče dospělých, láskyplně vytvořené prostředí a duchaplné pohádky, kolové tance, hry s loutkami
a mnoho dalšího dávají malým dětem ochranný prostor, zázemí a pocit bezpečí, které potřebují k rozvinutí své bytosti.
Rytmický průběh dne, ve kterém se pravidelně střídají období aktivity a odpočinku, kde jídlo, spánek a další činnosti mají své pevné místo, poskytuje dítěti nejen pocit bezpečí, rytmus také posiluje životní síly, oživuje cítění a rozvíjí vůli.
Waldorfské mateřské školy proto vědomě vytvářejí rytmus týdne a roku. Děti prožívají vědomě i nevědomě dění v přírodě v koloběhu ročních období.
Roční slavnosti jsou pro děti vyvrcholením jejich přirozené spirituality. Průběh těchto slavností může vytvořit v každé rodině vlastní tradici a sounáležitost, která může trvat i po celý život.
S každou roční dobou a s každým životním obdobím jsou spojeny rozdílné pohádky, příběhy a písně, které lze bohatě najít v každé kultuře. Prohlubují spojení dítěte s přírodou a světem, který jej obklopuje, a probouzejí v něm tiché tušení tajemství člověka. Ve volném čase k hraní mohou děti zážitky díky fantazii dále rozvíjet a napodobovat. Písně, průpovědi, pohádky, příběhy a kolové tance – děti vnímají ve waldorfské mateřské školce bohatou a různorodou řeč, která je rovněž důležitým předpokladem pro schopnost hlubokého prožívání.
Prožívání a cítění. Tímto způsobem jsou také vytvářeny nejlepší předpoklady pro rozvoj řeči a z řeči pro rozvoj myšlení, prožívání a duševního cítění.
V různorodých činnostech, které vychovatelky a poté nápodobou děti dělají, zažívají smysluplné činnosti – ať už při pečení chleba, přípravě ovoce a zeleniny pro své jídlo, při vyrábění pro roční slavnosti, při úklidu a mnoha dalších. Ale také množství dalších smysluplných činností vychovatelek (například ruční práce) děti napodobují a prožívají smysluplnost lidské práce.
Volně přeloženo z článku Waldorfkindergartenpädagogik na www.freunde-waldorf.de
Jana Plešmídová