„Až budu velký, velký jako svět,
stanu se rytířem chrabrým na pohled.
Až budu hrdina, silný jako býk,
přemůžu draka, co ruší v lese klid.
Koncem září jsme prožili první velký svátek toho školního roku- svátek svatého Václava a svatého Michaela.
Svatováclavská doba představuje vrchol sklizně a první projevy odumírání rostlinné říše. Vybíráme to nejlepší z plodů a to nejlepší uskladňujeme. I my můžeme reflektovat, co nám uplynulá doba roku přinesla posilujícího a hodného toho, abychom to s sebou dále nesli. Michaelská doba, jak je již z úvodní básně patrné, dává prostor k podněcování síly a odvahy.
Obraz s drakem bojujícího archanděla Michaela,
v křesťanském pojetí, nás upozorňuje na důležitost pozornosti a bdělosti, odvahy i jasného myšlení. V dětském světe je archanděl Michael rytířem, který se pouští do udatného boje s drakem, rytířem, který zobrazuje veškeré rytířské ctnosti. My dospělí, zde můžeme nacházet paralelu s bojem sami v sobě. S těžkostmi v podobě beznaděje, sobectví…,
které nás ochromují v našem úsilí.
V mateřské škole v naší první třídě je slavnost propojením těchto tam navazujících témat – děti odvážně prochází cestou a v jejím cílí nachází krásná zralá jablíčka.
Větší školní děti svou sílu, odvahu, ale i odhodlanost a trpělivost tříbí sportovními disciplínami, ve kterých se každým rokem výrazně zlepšují.
